Význam letošních vyznamenání

(P.A.Semi, listopad 2016)

(zkrácená verze)

Celé předávání vyznamenání bylo zkomponované do uceleného celku a mělo SMYSL - pozdvihnutí tradic a národní hrdosti.

Ta vyznamenání nejsou Mzda za odvedenou práci. Jsou spíš poukazem na to, jakých Činů si především vážíme, jaké chceme podpořit do budoucna vyzdvižením jejich Prestiže. Vyznamenáním jednoho Veterána vyznamenáváme a podporujeme a přejeme si Hrdost Bojovníků.

Jsem tak rád, že Zeman neklesl k tomu, aby vyznamenal Emigrantství, Šoa Byznys, a nakonec i Lži a Vydírání.

Ono totiž není ani tak důležité, KDO to vyznamenání dostal, ale především ZA CO ho dostal. A také kdo ho nedostal. Ta konkrétní osobnost je pak jenom vybraný nej-exemplárnější případ dané skupiny.

Pražští židé a oportunisté tedy prskají na Náměstí i v Médiích, že neocenil Propagátora Holocaustu. (A pak mu dali ... hromadu ... medailí za to, že byť i Podvodem a Lží bojoval (i jejich boj) proti Prezidentovi. Ani se mu prý do toho kufříku nevejdou...)

A ovšem také neocenil žádného bojovníka proti Socialismu, z tohoto období ocenil Filosofa, a také ocenil Vlídného Politika a Tolerantního Šéfa.

Ocenil Čestné Úspěšné Podnikatele ale i Úspěšné Odboráře (sjednocení Dělníků), ovšem s poukazem na to, že nejlepší zaměstnanecká mzda u nás je stejná, jako minimální mzda uklízeček v sousedním Německu. (Tedy povzbudil rovnou další odborářský boj... Nutno ale říct, že problém srovnání mezd je především v nesprávném měnovém kursu a na tom mají i jím vybraní lidé lví podíl... Dumpingový kurs koruny je především Sleva pro zahraniční Importéry našeho zboží, kterou doplácíme my všichni. Někdo jen částečně správně říká, že to pomáhá našim Exportérům.)

Ocenil Církev za Sociální práci. Nehledě na názor na to, jestli ji zatím vykonávají dostatečně, bylo by fakt dobré, kdyby se Charita zapojila do Sociální Práce ještě lépe než nyní. Také je třeba myslet na to, že nebude současné období Prosperity trvat navěky...

Neopomněl připomenout panu Dukovi papeže Františka, který řekl krásnou větu: Církev je Služba. (Tedy i toho nepřímo vyznamenal, byť si ho do sálu na židličku samozřejmě pozvat nemohl... Mohl ale vyznamenání pro papeže Františka připnout na hruď pana Kardinála, kterého by to nemělo nijak urazit, spíš naopak...)

Ocenil dobrého Evropského Komisaře (nevím přesně za co), aby si zároveň mohl plivnout na anonymní byrokratický Evropský Svaz. (myslím šlo o urovnání nějakých Národních sporů, tedy o myšlenku uskupení Národních států jako opak anonymní homogenní (tedy šedé) Federace...)

Ocenil občana, který statečně pomohl v boji proti Terorismu.

Ocenil dobré Diplomaty, zejména mě potěšila paní Filipi, naše a vlastně i Evropská velvyslankyně v Sýrii. Ocenil tedy i zachování diplomatických vztahů se Sýrií, nepřipojování se k Atlantické Hysterii "Assad must go!"... Jmenováním pana Zaorálka jej zřejmě také zahrnul do tohoto Významenání.

Co ocenil v pánech Hůlkovi, Jakubiskovi a Kačerovi přesně nevím, v kultuře se neorientuji. I kdyby to ale byla Loyalita a Nevytí s Vlky, pochopil bych to... Nyní již vím, že pan Jakubisko je člověk, který má Srdce na správném místě, který ač Slavný člověk, přesto si zachoval ohromnou Pokoru a Vlídnost. Co vyznamenával v panu Kačerovi stále ještě nevím, ale již vím, že pan Kačer se toho necítil být hoden. Možná to byla podaná ruka Pražské Kavárně, která ale nebyla přijata?

Ocenil pana Robejška - Férového a Moudrého Analytika, bojovníka proti politické korektnosti, kterého si i já nesmírně vážím... Všimli jste si, že jaksi v poslední době zmizel z obrazovek ČT ? A soudobě s panem Robejškem mizely i zbytky její objektivity.

Ocenil Legionáře (zahraniční mise) a Bojovníky proti Fašismu. V těch minulých ocenil i ty současné.
Neodškodňoval Poškozené, ale vyznamenával Bojovníky. (Ale ne ty, kdo by bojovali až následně s již padlým nepřítelem.)
Ocenil Budvar, bojující o náš Trade-mark.

Ocenil Lékaře, pečujícího o Porodnost. Ta nám poněkud chybí (optimum fertility rate je 2.1).

Ocenil Sokoly se vším jejich přínosem, nejen ale především výchovu mládeže ke Cti a Bratrství, národnímu sebeuvědomění, lásku k přírodě a další...

Ocenil úspěšné komunální politiky (in memoriam, tedy aniž by dnes někomu konkrétnímu stranil).

Ocenil včelaře.

Pana Ransdorfa sice nevyznamenal řádem, ale aspoň posmrtně ho určitým způsobem vyznamenal pojmenováním jako levicově-pravicový protipól v jedné větě a na úrovni pana Klause.

Nezapomněl také na sebe s Peroutkou, i když v osobě Masaryka s Pekařem připomněl, že: "I velký politik se někdy může mýlit." ((i když ovšem přesně ten článek s gentlemanem vlevo dole na stránce jsem viděl na fotografii ve speciálním vydání prý v pozůstalosti K.Čapka - pokud to nebyla fotomontáž?))

a další...

Je třeba mít na paměti, že o konkrétní osobnosti jde hned v druhé řadě, ale především se jedná o vyznamenání (od slova Význam, a zvýšení prestiže a povzbuzení) určitého Archetypu.

Oceněním levicového papeže a odborů a dobrých pracovníků a dalšími drobnostmi bylo udělování cen spíše levicově laděné, ale zároveň udělením vyznamenání podnikatelům a politikům a dalším bylo vyváženo i pravicově. Jmenováním odborů v jedné větě s úspěšnými podnikateli. V tomto spojuje národ. Fanatické křiklouny a manipulátory (a bohužel ani jejich oběti) se slušným národem ovšem nespojuje.

A ta Tradice a kořen tohoto národa, které se celé toto vyznamenávání týkalo a byla společným jmenovatelem všech oceněných, kterou nevyslovil Slovy ale svým Činem, jsou Boží Bojovníci.